Immortal Existence- part 3

4. září 2010 v 18:26 | Shiori Usami No Akira
Imortal Existence
- tákže po delší  odmlce je tu další díl ... snad si ho někdo přečte :D

ELRYSIAR + ISHITEKI

Jindy klidné Ashenvaleské lesy teď naplňoval křik a zvuk mečů. Ishiteki s Elrysiar narazili na skupinku Lich Kingových vojáků a právě byly uprostřed bitvy. Ishiteki se zručně oháněl svým mečem po nepřátelích, zatím co Elrysiar je ničila svými silnými kouzly.
,,Hej ty, podívej se za sebe!" vykřikla najednou Elrysiar a Ishiteki se bleskurychle ohlédl.
Vzadu se rozevřela země a z ní vylézal nespočet Ghoulů.
,,Sakra...Elrysiar je tam hromada Ghoulů, zvládneš to tu sama?" řekl hlasitě Ishiteki.
,,O tom ani nepochybuj" odvětila a vzápětí se nad ní objevil bouřkoví mrak, který spálil vojáky kolem ní.
Ishiteki se rozběhl dozadu. Z průrvy mezitím vylezlo asi 10 Ghoulů.
Kde se tu sakra vzali? Taková přesila asi 40 na 2! Jsou k smíchu!
Rozmáchl se mečem a ťal do jednoho Ghoula, ale jeho meč se v nepříteli zasekl.
,,Spadl jsi do pasti, krvavý Ishiteki" ozvalo se zpoza něj. Když se ohlédl, uviděl modře žhnoucí oči, černou zbroj a obrovskou sekeru, která směřovala k jeho pasu.
BOLEST! BOLEST! Tak tohle je ta bolest, když se někdo zraní? Už je chápu... bolí to!! (Ishiteki nebyl nikdy předtím vážně raněn)
,,Ale tohle na mě nestačííí!!" ohnal se s pulzující bolestí v pase mečem a poškrábal mrtvému rytíři pancíř.
,,Divine Storm" vykřikl a zlaté kladiva se postarali o všechny ghouli a stál  tu jen on a mrtví rytíř.
Oba se odmlčeli. Ishiteki měl vymyšlený plán, ale jedna sebemenší chybka a je po něm.
Začal mluvit řečí krvavých elfů a nad hlavou se mu objevila třpytící se koruna, která ho chránila jako štít. Nemohl sice použít kouzla, ale mečem útočit mohl. Vyrazil kupředu. Mrtví rytíř se rozmáchl.....  Křach!!!
Mrtví rytíř byl uvězněn v kořenech.
,,Co to?" ohlédl se a uviděl z dálky jen dvě zářivě bílé oči elfky.
,, Konec" řekl Ishiteki a ohnal se po spoutaném rytíři mečem.


,,Elrysiar, to už jsi je tam všechny porazila?"
,,Ano, vždyť to byli jen neškodné mouchy" pousmála se a vyléčila si drobnou ranku na ruce.
Pak zamýřila k cestičce, po které šli.  Asi po 15 minutách padla tma a v dálce se rozsvítila mihotající světýlka.
,,Už jsme skoro tam" sdělila Ishitekimu a přidala na rychlosti.
Ishiteki však zůstával pořád pozadu.... ta pulzující bolest mu nedovolila zrychlit.

Proč se jí to bojím říct??

HUMAN + UNDEAD

Hustá večerní mlha je pohltila. Lidé vedeni Leionem se pomalu plížili za skupinkou nemrtvých, kteří cestovali pro ně neznámou cestou do Dalaranu.
,,To se za něma budeme celou dobu plížit?" zeptala se Lady Seal.
,,Pššš" otočil se na ni Leion.
,,Leione, proč prostě nepřiznáš, že je potřebujeme? Jsme spojenci, musí nám pomoct!!" přesvědčovala ho dál Seal.
,,Obdivuji tě. Crael ti ublížil, ale stále mu dokážeš věřit", kýval Leion nechápavě hlavou.
,,Zastavili" ozval se náhle Ronyss. Leion se Seal se skrčili a upřeli zrak do té nekonečné mlhy. Viděli jen jejich siluety, které jakoby toužili splynout s okolím a zmizet.
Všude bylo ticho a slyšeli jen jejich šeptání.
,,Ale, ale, koho pak to tu máme?" ozvalo se za jejich zády. Na to všichni tasili zbraně a podívali se na nepřítele.
,,Craeli, to jsi jen ty?" odfrkl si Leion a schoval meč.
,,Jen já? Klidně bych ti vrazil kudlu do zad, kdybych..." zastavil se.
,,Kdybys mohl, že?" ušklíbl se Leion.
,,Mohl, ale ty mi za to nestojíš" usmál se až mu zažhnulo v očích a svůj zrak upřel na Lady Seal.
,,Na to ani nemysli" zamračil se Leion.
,,NO tak, no tak, klid- vraťme se k tomu, co tu děláme" uklidnil jejich nevinný spor Ronyss.
,,Tak dobrá, co tu děláte?" zeptal se Crael klidným tónem.
,,Chtěli jsme se vás na něco zeptat" zadívala se Seal na Craela.
,,Ne, nechtěli. Prostě jsme vás sledovali a chtěli se dostat do Dalaranu" sdělil mu pravdu Leion.
,,Jak jsem čekal. Lidé jsou pořád stejní"  zadíval se Crael opět na Seal.
Opravdu mi někoho připomíná. Ty odvážné oči, které vyzařují energii. Ač nerad, tak budu muset připustit, aby šli s námi. Alespoň  si o ní něco zjistím!
Crael se zadíval do dálky a velkým skokem se ocitl za lidmi.
,,Craeli" zařval Ronyss.
,,Klidně mě následujte, ale nečekejte, že mé chování k vám se tímto "mírem" změní" řekl aniž by se ohlédl a mířil vysokou trávou zpátky ke svým stoupencům.
Seal, Leion a Ronyss se klusem vydali k němu. Když ho dohnali, zjistili, že jsou na rozcestí.
,,Tak kam to bude?" zavtipkoval Ronyss při pohledu na nesčetně mnoho nápisů na rozcestníku.
,,Scarlet Monastery" řekl Crael.
,,Co tam? V klášteru" divil se Ronyss.
,,Bráána do pekel" pronesla hrůzostrašným tónem Trixx.
,Co?" zhrozila se Seal.
,,Jen žertuje. Je tam teleport, fungující na pradávné bázy světelných portálů, který by měl fungovat"  oznámil Crael a vykročil v pravo po lesní cestičce obklopenou mlhou a nespočtem pavučin ve stromech kolem ní.

KRVAVÝ ELFOVÉ

,,Přesně 1 minuta 20 sekund" řekl přísně Feon.
,,Co prosím?" otázala se jí Saku.
,,Naše zpoždění- minuta třicet"
Feon nervózně pochodovala tam a zpátky a dívala se, jak její sloužící nosí kufry do podpalubí.
,,Slečno, a co Ishiteki? Navázala jste s ním spojení?" zeptala se Saku.
,,Cožpak nevidíš, ty huso hloupá? To bych zde takto nervózně nevystávala" pokárala ji Feon.
,,Omlouvám se, slečko Feon"
,,No proto" zvedla hlavu nahoru a usedla do pozlaceného křesla.
,,Slečno?"
,,ANO?"
,,A co ten váš náhrdel.."
,,Pššš.. dostala jsem nápad" přerušila ji Feon.
,,Co ten můj náhrdelník, který mám stejný s Ishitekim? Na něj jsem dočista zapoměla" usmála se vidinou štěstí.
,,Ale.." polkla Saku.
,,Ale co?" otočila se na ni Feon.
,,Nic, slečno. Skvělí nápad" zapírala Saku.
Feon si odepla rudý cestovní plášť a z výstřihu roucha vytáhla zlatý šperk s velkým rubínem uprostřed. Vyzdvyhla ho do výšky a začala k němu promlouvat jazykem krvavých elfů. Po pár slovech se kámen rozsvítil a z nebe se k němu vydal pás rudého světla.
,,Ishiteki, Ishiteki" začala líbezně volat Feon. Zavřela oči a rudý záblesk ji vzal přímo ke hledané osobě do Ashenvaleských hvozdů.
Ishiteki ležel na břehu jezírka a omýval si své zranění z boje studenou vodou. Když tu ji uslyšel, jak volá jeho jméno. Na hrudi ho začalo něco pálit. Okamžitě zareagoval a rucemi ten předmět bleskurychle vytáhl.
,,Náhrdelník od Feon" pronesl a v tu chvíli ho osvítilo rudé světlo a před ním stanula jeho paní.
,,Ishiteki, ty idiote. Víš, jak dlouho jsem tě hledala?" začala znenadání křičet.
,,F-Feon, co tu děláš?" zůstal překvapeně zírat a zakryl své zranění.
,,Jsi raněn? Co se ti stalo? A kde to jsi? Vypadá to jako vesnice Nočních elfů" začala ho zásobovat otázkami.
,,Nic to není, bylo to jen pár Lich Kingových vojáků" pousmál se až ho opět udeřila bolest na levém boku.
,,Nic to není? Jak myslíš. Mám už jen chvíli, tak to nebudu zdržovat. Vyplouváme se Saku lodí do Valiance Keep. Budeme tam za 4 dny, takže si pohni a buď tam! A taky pozor na Noční elfy, i když jsme spojenci, jsou to velmi zrádné bytosti" dořekla Feon, poslala mu vzduchem polibek a zmizela.
,,Tsss... jak mě našla? Proč jsem ten náhrdelník nosil? To se před ní opravdu neschovám?" začal nadávat. Nesnášel, když mu něco přikazovala a on musel dělat, že ji poslouchá.
,,Krvavý elfe jsi tu?" ozval se hlas z okna domu.
,,Elrysiar? Ty ještě nespíš?" zaptal se jí.
,,Ne, nemůžu spát, když vím, že tu venku mrzneš" spustila starostlivým tónem.
,,Tak slečna má o mě strach?" pousmál se. Elrysiar měla pravdu. Od doby, kdy potkali Lich Kingovi vojáky, teplota o mnoho poklesla.
,,To jsem neřekla, nemusíš spát u mě, ale aspoň pojď dovnitř" řekla.
Možná bych měl jít, třeba se to v teple zlepší a taky se pořádně vyspím. Sakra, proč jsem nedával na hodnách léčení pozor? Zanadával si Ishiteki pro sebe a postavil se na nohy. Z levého boku mu začala pulzovat ohromná bolest, ale i přesto se začal pomalu blížit k domu.
,,Pomaleji by to nešlo?" řekla tiše.
,,Však jdu" chtěl ji okřiknout, ale místo toho jen tiše zachraptěl. Pak ho zmátla gravitace a  upadl na mokré listí.
,,Na co si to hraješ?" rozesmála se Elrysiar, ale po každé další sekundě ji smích přecházel.
,,Jsi v pohodě?" řekla tiše, ale on se nehýbal.
,,Ty blááázne!!"


(Elrysiar stále nezná Ishitekiho jméno)
TO BE CONTINUED

Ostatní rasy:

Draenei- Nami usnula u jezírka. Taka s Anarion se připravují na zítřejší cestu.
Dwarf-Ragnak s Nargosem našli v horách starou chýš? Je zde Palagrin?
Gnome-Gnomové přicestovali do Stormwindu a čekají na loď.
Tauren- Cestují na sever ke schodišti do Zul´draku!
orc & troll- plují vzducholodí

------------------------------------
poznámka autora:

Takže po dlouhé době další díl. Napsala jsem ho celí ve škole.... asi tam mám větší inspiraci či co :D Trochu se nám to začíná rozjíždět, ale jak vidím, že je to 3. díl a skoro nic se nestalo, tak radši nechci vědět, kolikátý díl bude poslení kapitola :D Jinak v tomto díle se toho odehrálo celkem dost.. přátelství mezi Elrysiar a Ishitekim se stále víc upevňuje a začínají si navzájem věřit... dokonce i přes to, že jsou dávní nepřátelé. I lidé s nemrtvími se spolčili, byť Craelovi úmysly jsou pořád naplněny krví. A nakonec úžasná slečna Feon... strašně mě baví z ní dělat mrchu!!! To je pro teď vše a těšte se na 4 kapitolu... ( mám ji už na papíře)

Shiori Akira
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katsumi Kentaro Schiffer Katsumi Kentaro Schiffer | E-mail | Web | 4. září 2010 v 20:47 | Reagovat

Dobře ty !!! .. strašně se mi líbí jakým způsobem je to psané !!

2 Hatsu Hatsu | Web | 5. září 2010 v 17:28 | Reagovat

fakt super, ešte som na žiadnom blogu nevidela aby niekto písal príbeh odohrávajúci sa v Azerothe a vôbec o WoWku :D!!!
P.S. za koho hrávate? Ali, Horda?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Děkuji za návštěvu a někdy se zase vraťte!!